PLAVÁNÍ JE BEZPOCHYBY PŘÍJEMNÉ VYUŽITÍ VOLNÉHO ČASU, ZLEPŠUJE FYZICKOU KONDICI, MÁ POZITIVNÍ VLIV NA POHYBOVÉ ÚSTROJÍ, POSILUJE SVALSTVO, PŮSOBÍ PROTI STRESU, MŮŽE ALE MÍT I SVÁ RIZIKA...

PLAVECKÉ AREÁLY POSKYTUJÍ SVÝM NÁVŠTĚVNÍKŮM ŘADU SPORTOVNÍCH A KULTURNÍCH VYŽITÍ. PŘESTO PŘILEHLÉ PROSTORY (SPRCHY, ŠATNY, PLOCHY KOLEM BAZÉNŮ) I PŘES DODRŽOVÁNÍ PŘÍSNÝCH HYGIENICKÝCH PŘEDPISŮ PŘEDSTAVUJÍ URČITÉ ZDRAVOTNÍ RIZIKO PŘENOSU KOŽNÍCH INFEKCÍ – HLAVNĚ VIROVÝCH BRADAVIC A PLÍSNÍ.

ZDROJEM PLÍSŇOVÉHO ONEMOCNĚNÍ NEBO BRADAVIC JE ČLOVĚK TRPÍCÍ TAKOVÝM ONEMOCNĚNÍM. INFEKCE SE ŠÍŘÍ BUĎ PŘÍMÝM KONTAKTEM, NEBO SPOLEČNĚ UŽÍVANÝMI PŘEDMĚTY A PROSTORAMI (RUČNÍKY, PODLAHY, SEDÁTKA). NEJČASTĚJI NAŠLÁPNUTÍM INFEKČNÍCH ŠUPINEK KŮŽE ODDROLENÝCH Z NOHOU JEDINCŮ, KTEŘÍ JSOU POSTIŽENI PLÍSŇOVÝM ONEMOCNĚNÍM NEBO MAJÍ BRADAVICE.

TYTO ODPADLÉ INFEKČNÍ ŠUPINKY KŮŽE OBSAHUJÍ ZÁRODKY PLÍSNÍ NEBO PŮVODCE BRADAVIC – PAPILLOMAVIRY. ŠUPINKY KŮŽE ULPÍVAJÍ ZEJMÉNA NA DŘEVĚNÝCH PODLOŽKÁCH, NA DLAŽDICÍCH V OKOLÍ BAZÉNU A NA PODLAHÁCH V ŠATNÁCH A SPRCHÁCH. PŘENESENÍ INFEKCE USNADŇUJE PORANĚNÍ NOHOU, ZEJMÉNA RAGÁDY – PRASKLINKY KŮŽE MEZI PRSTY U NOHOU. PŘENOS VODOU PROKÁZÁN NEBYL, OVŠEM Z POVRCHU TĚLA KOUPAJÍCÍCH SE OSOB SE ZÁRODKY PLÍSNÍ  NEBO ŠUPINKY KŮŽE OBSAHUJÍCÍ PAPILLOMAVIRY DOSTÁVAJÍ DO BAZÉNOVÉ VODY A JEJICH POČET ROSTE, PRODLUŽUJÍ-LI SE INTERVALY MEZI VÝMĚNOU VODY A KOUPE-LI SE MNOHO LIDÍ.

RIZIKU NÁKAZY LZE PŘEDEJÍT PŘEDEVŠÍM OSOBNÍ ZODPOVĚDNOSTÍ. JE TŘEBA VĚDĚT, ŽE PLÍSNĚ A BRADAVICE JSOU NAKAŽLIVÉ. LIDÉ S TĚMITO INFEKCEMI, VČETNĚ DĚTÍ (ODPO­ VĚDNOST RODIČŮ!), BY DO VYLÉČENÍ NEMĚLI VEŘEJNÉ BAZÉNY NAVŠTĚVOVAT. NEZBYTNÝM PREVENTIVNÍM OPATŘENÍM ZE STRANY PROVOZOVATELŮ KOUPALIŠŤ A BAZÉNŮ JE ČIŠTĚNÍ A DEZINFEKCE PODLAH I OSTATNÍCH POVRCHŮ. V RÁMCI POVINNÉHO DODRŽOVÁNÍ HYGIENICKÝCH PŘEDPISŮ JE NUTNO ZAJISTIT ČASTOU, ÚČINNOU A DŮSLEDNOU DEZINFEKCI VŠECH PROSTOR, ZEJMÉNA PLOCH URČENÝCH K CHOZENÍ BOSOU NOHOU A K SEZENÍ. SAMOZŘEJMOSTÍ BY MĚLO BÝT, ŽE KAŽDÝ NÁVŠTĚVNÍK BAZÉNU POUŽÍVÁ JEN SVŮJ OSOBNÍ RUČNÍK (RIZIKOVÉ ZVLÁŠTĚ U ŠKOLNÍCH AKCÍ). DOPORUČUJE SE I POUŽÍT VHODNOU (PROTISKLUZOVOU A OMYVATELNOU) OBUV PRO PŘEMÍSŤOVÁNÍ SE Z PROSTORU ŠATEN DO SPRCH A K PLOŠE BAZÉNU.

BRADAVICE

JSOU PAPULÓZNÍ (PUPÍNKOVÉ) NENÁDOROVITÉ VÝRŮSTKY NA KŮŽI OBSAHUJÍCÍ ODUMŘELÉ KOŽNÍ BUŇKY. JEJICH PŘÍČINOU JE VIROVÁ INFEKCE. PAPILLOMAVIRY, KTERÉ TOTO ONEMOCNĚNÍ ZPŮSOBUJÍ, JSOU ZNAČNĚ ODOLNÉ VŮČI VLIVŮM PROSTŘEDÍ. BRADAVIC JE NĚKOLIK DRUHŮ A MOHOU SE OBJEVIT KDEKOLIV NA TĚLE.

BOLESTIVÉ JSOU BRADAVICE PLANTÁRNÍ, KTERÉ SE VYSKYTUJÍ VĚTŠINOU NA CHODIDLECH A TAKÉ NA DLANÍCH. ROSTOU DO HLOUBKY A VYTVÁŘEJÍ ZANOŘENÝ VÝBĚŽEK, TRN, KTERÝ PŮSOBÍ PŘI DOŠLAPU ČI DOTEKU BOLEST. SVÝM VZHLEDEM PŘIPOMÍNAJÍ MOZOLY ČI KUŘÍ OKA, ČASTO ROHOVATÍ. NEJČASTĚJI SE VYSKYTUJÍ U DĚTÍ PŘEDŠKOLNÍHO VĚKU.

NEPŘÍJEMNÉ, ALE JIŽ NEBOLESTIVÉ JSOU TZV. BRADAVICE OBYČEJNÉ. JSOU TO DROBNÉ ČI ROZSÁHLÉ ÚTVARY ZBARVENÉ DO ŠEDA ČI HNĚDA S DRSNÝM, NĚKDY AŽ KVĚTÁKOVITÝM POVRCHEM. VYSKYTUJÍ SE NEJČASTĚJI NA HŘBETECH RUKOU.

DALŠÍM TYPEM BRADAVIC JSOU BRADAVICE PRSTOVITÉHO TVARU VE VLASATÉ ČÁSTI HLAVY NEBO MĚKKÉ NITKOVITÉ ÚTVARY, KTERÉ SE VYSKYTUJÍ NA KRKU, OBLIČEJI NEBO SLIZNICI RTŮ.

INKUBAČNÍ DOBA OD NAKAŽENÍ DO OBJEVENÍ BRADAVICE JE DLOUHÁ – TÝDNY AŽ MĚSÍCE. NEJNÁCHYLNĚJŠÍ JSOU EKZEMATICI, ALERGICI A OSOBY S PORUCHOU IMUNITY.

BRADAVICE SI ČASTO PLETEME S NAKAŽLIVÝM ONEMOCNĚNÍM KŮŽE TZV. MOLLUSCUM CONTAGIOSUM. TOTO ONEMOCNĚNÍ VYVOLÁVAJÍ VIRY ZE SKUPINY POXVIRŮ. PROJEVUJE SE JAKO TUHÉ PAPULKY ŽLUTÉ ČI ŠEDÉ BARVY, VELIKOSTI ŠPENDLÍKOVÉ HLAVIČKY AŽ HRACHU, KTERÉ SE VELMI ČASTO ZANÍTÍ A HNISAJÍ. ONEMOCNĚNÍ POSTIHUJE OPĚT ZEJMÉNA DĚTI A MLÁDEŽ. VYSKYTUJE SE ZEJMÉNA NA KRKU A OBLIČEJI, NA VÍČKÁCH, ALE I PAŽÍCH, NOHÁCH A ZÁDECH, COŽ NAPOVÍDÁ MOŽNÉMU ZPŮSOBU JEJICH PŘENOSU.

LÉČENÍ BRADAVIC JE TÉMĚŘ VŽDY OBTÍŽNÉ A ZDLOUHAVÉ. LÉČBA ZÁVISÍ NA TYPU, VELIKOSTI A UMÍSTĚNÍ BRADAVIC, TEDY JE TŘEBA VYHLEDAT ODBORNÉHO KOŽNÍHO LÉKAŘE. PŘI LÉČBĚ BRADAVIC SE UŽÍVÁ ŘADA METOD:

LÉČBA LASEREM, LÉČBA TEKUTÝM DUSÍKEM – PRINCIPEM JE VZNIK MALÉ OMRZLINY S PUCHÝŘEM, SE KTERÝM SE CELÁ ANEBO ČÁST BRADAVICE ODLOUČÍ, SLUPOVACÍ METODY – POMOCÍ PREPARÁTŮ S RETINOIDY (DERIVÁTY VITAMÍNU A), MOLUSKA SE LÉČÍ RADIKÁLNĚ – OSTROU LŽIČKOU ČI STERILNÍ JEHLOU SE ODSTRANÍ MOLUSKOVÉ TĚLÍSKO, OBROVSKÉ BRADAVICE V MECHANICKY NAMÁHANÝCH MÍSTECH SE ŘEŠÍ I CHIRURGICKY, VŽDY JE VŠAK TŘEBA KLASICKY DOLÉČIT, NEBOŤ SE JEDNÁ O INFEKCI

PODSTATNÉ JE ZAHÁJIT LÉČBU CO NEJDŘÍVE (COŽ JE OBECNÝ PRINCIP U VŠECH BRADAVIC), JINAK SE VELMI RYCHLE ŠÍŘÍ.

PLÍSNĚ

NEJČASTĚJŠÍMI PLÍSNĚMI VYSKYTUJÍCÍMI SE V PROSTŘEDÍ BAZÉNŮ JSOU DERMATOFYTA, SKUPINA BLÍZCE PŘÍBUZNÝCH MIKROSKOPICKÝCH HUB PATŘÍCÍCH DO TŘÍ RODŮ: TRICHOPHYTON, MICROSPORUM A EPIDERMOPHYTON. RŮZNÉ DRUHY MOHOU SELEKTIVNĚ NAPADAT KŮŽI, VLASY, NEHTY ČI VOUSY.

NEJČASTĚJŠÍ TRICHOPHYCIOVOU INFEKCÍ SPOJENOU S PROSTŘEDÍM BAZÉNŮ JE TZV. TINEA PEDIS, PŘI KTERÉ JE POSTIŽENO CHODIDLO A PŘEDEVŠÍM KŮŽE MEZI PRSTY. DALŠÍM ČASTÝM PŮVODCEM POSTIŽENÍ KŮŽE A NEHTŮ JE DIMORFNÍ HOUBA, KVASINKA CANDIDA ALBICANS.

PLÍSŇOVÉ ONEMOCNĚNÍ SE PROJEVÍ SVĚDĚNÍM, MOKVÁNÍM, ZARUDNUTÍM A POSTIŽENÉ PARTIE SE PAK DROLÍ, LÁMOU ČI TVRDNOU. NA ROZDÍL OD BRADAVIC POSTIHUJÍ PLÍSŇOVÁ ONEMOCNĚNÍ PŘEDEVŠÍM OSOBY STARŠÍ 15 LET.

PLÍSŇOVÁ ONEMOCNĚNÍ JE TŘEBA LÉČIT DLE RADY LÉKAŘE, PŘEDEVŠÍM VŠAK DŮSLEDNĚ, NEBOŤ ČASTO JSOU VELMI ÚPORNÁ A LÉČBĚ ODOLÁVAJÍ. LIDÉ NÁCHYLNÍ K TĚMTO CHOROBÁM BY MĚLI DODRŽOVAT ZNÁMÁ PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ (VYSUŠENÍ ZÁHYBŮ KŮŽE PO KAŽDÉ KOUPE- LI, NOŠENÍ VZDUŠNÉ OBUVI APOD.), KTERÁ JIM DOPORUČÍ KOŽNÍ LÉKAŘ.